Jaký je rozdíl mezi cedrem a douglaskou? Zeptali jsme se odborníků.

Slovo odborníka

---

Z hlediska trvanlivosti je douglaska lepší než smrk, protože obsahuje vyšší podíl pryskyřice. My standardně používáme spodní trámy stavby z douglasky, protože jsou nejvíce vystaveny povětrnostním vlivům (dešti a slunci) a nejméně kryty přesahem střechy. Z estetického hlediska má douglaska krásnou kresbu a nikdy netmavne jako modřín, z hlediska konstrukčního má taky lepší mechanické vlastnosti než smrk.

Jejími nevýhodami je její vyšší hmotnost a horší stopařská opracovatelnost, protože dřevo douglasky je odlupčivé a křehké, takže se při hoblování hodně trhá a vyžaduje maximálně ostré nástroje. Vyšší hmotnost znamená horší izolační vlastnosti. Smrkové dřevo váží v proschlém stavu okolo 500 kg/m3, kdežto douglaska 600 Kg/m3 – smrk tedy vítězí o 20 %. Douglaska v ČR není pěstována jako hlavní hospodářská dřevina, ale jako dřevina vtroušená, takže je jako surovina podstatně dražší než smrk, který seženete na „každé pile“.

Údržbu nepotřebuje ani smrk, pokud je samozřejmě správně zpracován, tj. není vystaven trvalé vlhkosti. Smrkové domy ze správně vybraného dříví vydrží klidně 200 let, což můžu potvrdit z vlastní zkušenosti – nedávno jsme bourali dům s letopočtem 1805, ve kterém se do poslední chvíle bydlelo. Je také třeba počítat s tím, že douglaska obsahuje vyšší podíl pryskyřice, proto na jižní a západní straně dochází vlivem slunečního záření k prosaku pryskyřice na povrch a narušení nátěru, takže po čase taková prkna nebo trámy vypadají „špinavě“. Z hlediska údržby ani trvanlivosti není důvod měnit smrk za douglasku.

Já osobně mám douglasku velmi rád a používáme ji pro její výraznou kresbu a barvu nejčastěji do interiéru na stropy a stropní trámy. Už jsme pár domů čistě z douglasky také stavěli – jsou uvnitř velmi hezké, ale taky tmavší a navíc i dražší. „Cedr“, který se u nás prodává, je velmi dobré stavební a dekorační dřevo s typickou kresbou, strukturou a vůní. Když ovšem porovnám nákupní cenu jednoho m3, který je navíc v rozměrech, které používáme (300 x 300 mm), těžko dostupný a musí se vozit přes Atlantik, taky hmotnost v proschlém stavu okolo 500 kg/m3 = izolační vlastnosti stejné jako smrk, tak mi z toho zkrátka vítězně vychází smrk.

Ing. Jaroslav Smička
DŘEVOTES MS s.r.o.

Foto: DŘEVOTES

Slovo odborníka

---

V současné době pro stavbu našich roubenek používáme lepený smrk, lepenou borovici a masivní západní červený cedr, který dovážíme z Kanady. Lepený smrk je zapotřebí vždy natírat, aby se zabránilo jeho šednutí. Lepená borovice je odolnější, takže v případě dostatečně velkých přesahů střechy není potřeba ji povrchově upravovat. Nicméně i tak je zapotřebí počítat s částečným šednutím dřeva. Protože ale většina zákazníků nakonec volí povrchovou úpravu, zkušenosti se vzhledem roubených stěn, například po pěti a více letech, zatím nemáme.

Pokud se chce zákazník vyhnout jakýmkoliv úpravám a minimalizovat péči o svůj dům, volí většinou cedr. Jde ale o masiv, u kterého na rozdíl od lepených hranolů dochází k sesedání stavby přibližně o pět centimetrů. I to je jeden z důvodů, proč od příštího roku budeme nabízet absolutní novinku v oblasti našich stavebních materiálů – lepený cedr. Jedná se, stejně jako u masivu, o západní červený cedr importovaný z Kanady, avšak lepený v ČR. Díky unikátní technologii pojíme výhody lepeného dřeva, tedy tvarovou stálost, s výhodami cedru, mezi které řadíme zejména jeho barevnou stálost bez nátěru a vynikající tepelně izolační vlastnosti.

Pokud budeme chtít porovnat vyšší investici do cedru s dlouhodobými náklady na obnovu nátěru, tak platí, že tato investice se stává výhodnou při provádění třetího nátěru, tady cca po deseti letech (první nátěr při výstavbě a obnova každých pět let). Je to ale pouze orientační hodnota, velmi zde záleží na velikosti stavby, způsobu provádění nátěru (svépomocí, dodavatelsky) a dalších aspektech. V každém případě ale každá obnova nátěru přináší určité starosti (nákup barvy, výběr dodavatele, většinou potřeba lešení, demontáž a zpětná montáž prvků na fasádě apod.).

Ing. David Javorský
TÁBOR sruby - roubenky

Foto: TABOR sruby · roubenky

Slovo odborníka

---

Každá dřevina vhodná pro stavební účely (většinou se jedná o jehličnany) má svá specifika a každá se trochu liší. Zejména však v estetické rovině, tedy hlavně v barevnosti, sukatosti, křivosti a podobně. Z hlediska stavebně technických vlastností tu drobné rozdíly jsou, pro uživatele domu ale nejsou až tak vnímatelné. Takzvaně bezúdržbové dřeviny neexistují, protože o každou dřevěnou konstrukci se musíme starat, pokud chceme, aby se v čase neměnila. I stavba ze smrku či jedle se nemusí natírat, ale jejich povrch bude s časem projevovat barevné změny, bude „chytat patinu“. To ale více či méně platí o všech dřevinách.

Dnes hodně populární západní červený cedr je dřevo poměrně vzácné, tím pádem hůře sehnatelné a drahé. Navíc jeho výrazné silice mohou citlivějším jedincům způsobovat alergie, přestože obecně má, stejně jako ostatní „cedry“, blahodárné účinky na okolní prostředí.

Za odolnou dřevinu jsou považovány také modříny. I český modřín opadavý je podstatně odolnější než například smrk, protože má v sobě velké množství pryskyřice. Modříny se nemusí opatřovat ochranným nátěrem, ale pod vlivem povětrnosti jejich povrch šedne až černá, a i když modřín vydrží ve vlhkém prostředí mnohem déle než smrk, přece jen časem rozkladu podlehne.

To je ostatně případ i dřeva douglasky, která sice netmavne tak jako modřín – její dřevo je spíše oranžové, ale obsahuje zvýšené množství pryskyřic a silic, které ji do určité míry chrání před dřevokazným hmyzem a brouky. Douglaska je velice vhodná pro stavbu dřevostavby z masivu, v naší republice ji však není tolik, aby se využívala ve větším množství.

Závěrem – červený cedr je mercedes mezi dřevinami a pokud je to v možnostech investora, je to určitě dobrá volba. Také douglaska je velice vhodná dřevina a pokud je možné ji sehnat, určitě to doporučuji. Mnohem důležitější než volba dřeviny pro stavbu dřevostavby z masivu, je ale spíš dodržení správných technologických postupů při stavbě a přirozená ochrana dřevěných konstrukcí, jako je použití větších přesahů střechy, volba správného místa nebo natočení stavby vůči světovým stranám.

Ing. Pavel Pacák
SRUBY PACÁK s.r.o.

Foto: SRUBY PACÁK

Slovo odborníka

---

Západní červený cedr považuji za ideální dřevinu pro stavbu roubených domů. V porovnání se smrkovými, borovými či modřínovými hranoly, z nichž také stavíme roubenky či jiné dřevěné konstrukce, má cedr jednoznačně nejvíce pozitiv. Je velmi lehký, při relativní vlhkosti 12 procent má objemovou hmotnost 370 kg/m3, což je o 90 kg méně než smrk ztepilý, a přitom si zachovává srovnatelnou životnost s dubem letním. Díky tomu má cedrové dřevo úžasné tepelněizolační vlastnosti.

Pokud bych ho měl porovnat například se zmiňovaným modřínem, který má také velmi vysokou životnost, jsou tepelněizolační vlastnosti cedru lepší o desítky procent. Kromě toho cedr oproti modřínu a borovici není smolnatý, což je při jeho opracovávání velmi příjemné – smůla obaluje nástroje a jejich čištění je náročné.

Cedrové dřevo je velmi měkké, snadno se hobluje, brousí, drásá a vrtá, na druhou stranu má velmi krátká vlákna a je poměrně křehké. Osobně ho tedy nepoužívám na více namáhané konstrukce, jako jsou stropní či vazné trámy v krovech. Tam volím nejčastěji smrkové KVH a BSH profily. V naprosté většině pak při vlastní realizaci používáme cedr přirozeně vysušený (zhruba tři až pět let po těžbě), aby méně pracoval, jen netradiční profily, které nemáme běžně skladem, musíme objednat a potom uměle dosušit.

Pokud vezmu v potaz výrazně lepší tepelněizolační vlastnosti cedru a to, že roubenka z cedrového dřeva bez nátěru bude mít minimálně stejnou životnost jako roubenka smrková, kterou je třeba natírat každých čtyři až pět let, vrátí se počáteční vyšší investice do patnácti let.

Ing. Štěpán Bartoš
BARTOŠ DŘEVOSTAVBY s.r.o.

Foto: BARTOŠ DŘEVOSTAVBY